Elektrosmog nevidíme. Znamená to ale, že ho můžeme ignorovat?
Když chceme přesně měřit jemné elektrické signály lidského těla, okolní rušení bereme velmi vážně. Možná stojí za to zamyslet se, v jakém prostředí samotné tělo funguje každý den.
Mobilní signál nevidíte. Wi-Fi nevidíte. Bluetooth nevidíte.
Přesto jsme během několika desítek let vytvořili prostředí, ve kterém jsme elektrickými a elektromagnetickými poli obklopeni prakticky nepřetržitě.
Zachytit elektrický signál těla není tak jednoduché
Vezměme si obyčejné EKG.
Na tělo připojíme elektrody a snažíme se zachytit elektrickou aktivitu spojenou s činností srdce.
U EEG zaznamenáváme z povrchu hlavy velmi malé změny elektrického potenciálu související s činností mozku.
A právě tady nastává jeden důležitý problém:
Okolní prostředí totiž není elektricky tiché.
Do měření mohou vstupovat například elektrické rozvody, síťová frekvence 50 Hz, další zařízení v okolí, pohyb, kontakt elektrod, kabely nebo elektrická aktivita jiných částí těla.
Proto se při citlivém měření řeší celá řada věcí:
• správný kontakt elektrod
• uzemnění
• filtrace elektrického rušení
• správné vedení kabelů
• tam, kde je to potřeba, také elektromagnetické stínění
Když chceme poslouchat elektrický „šepot“ lidského těla, velmi dobře víme, že okolní elektrické prostředí existuje.
A teď se podívejme na samotné tělo
Srdce není jediným místem, kde se v organismu setkáváme s elektrickými ději.
Mozek vykazuje elektrickou aktivitu.
Nervové buňky pracují se změnami elektrického napětí na svých membránách.
Nervový vzruch se šíří nervovými drahami.
Sval dostane signál a stáhne se.
Dotknete se horkého předmětu a nervový systém přenese informaci během okamžiku.
Srdce. Mozek. Nervy. Svaly.
Každou sekundu našeho života v těle probíhá obrovské množství elektrochemických dějů, které musí být přesně organizované v čase i prostoru.
Člověk tedy není pouze soubor chemických reakcí.
Jsme neuvěřitelně složitý elektrochemický systém.
A kolem tohoto systému jsme během několika desetiletí změnili svět
Zkuste se někdy rozhlédnout kolem sebe během úplně běžného dne.
Telefon máme často několik centimetrů od těla.
Doma funguje Wi-Fi.
V autě Bluetooth.
Na uších bezdrátová sluchátka.
Na ruce chytré hodinky.
Kolem nás jsou elektrické rozvody, počítače, televizory, mobilní infrastruktura a bezpočet dalších zařízení.
Jak výrazně jsme změnili elektromagnetické prostředí, ve kterém dnes trávíme téměř celý život?
Naši prarodiče v takovém prostředí nevyrůstali.
A naši vzdálenější předkové už vůbec ne.
Technologicky jsme během několika generací udělali obrovský skok.
Naše biologie ale nevznikla během několika generací.
Elektrosmog není jen abstraktní slovo
Pojem elektrosmog někdy zní skoro neuchopitelně.
Ve skutečnosti ale mluvíme o velmi konkrétním prostředí tvořeném elektrickými, magnetickými a elektromagnetickými poli různých frekvencí a intenzit.
Většinu z nich naše smysly jednoduše nezachytí.
To ale není nic zvláštního.
Telefon také „nevidí“ Wi-Fi.
Přesto přes ni dokáže během několika sekund přijmout celé video.
Bluetooth signál také nevidíme.
Přesto se hudba z telefonu dostane do bezdrátových sluchátek.
Neviditelné neznamená neexistující.
A možná právě proto stojí za to začít více přemýšlet také o té části našeho prostředí, kterou očima vůbec nevidíme.
Proč se BionicBand dívá právě tímto směrem?
BionicBand vznikl z jiného způsobu uvažování o člověku a prostředí, ve kterém žije.
Nejen chemie.
Nejen to, co sníme, vypijeme nebo jaký další doplněk použijeme.
Ale také frekvence, rezonance a elektromagnetické prostředí.
Proto BionicBand není další látkou, kterou máte dostat do organismu.
Je založený na frekvenčním principu a technologii BRT.
Je to zkrátka jiný úhel pohledu.
Už BionicBand používáte?
Zkuste si dnes během běžného dne všimnout, kolik elektrických a bezdrátových zařízení máte právě kolem sebe. Telefon. Router. Počítač. Hodinky. Sluchátka. Auto. Elektrické rozvody.
Většinu z nich už prakticky nevnímáme.
Ne proto, že tam nejsou. Ale protože jsme si na ně zvykli.
Když při měření jemných elektrických signálů našeho těla bereme okolní rušení vážně, možná stojí za to přemýšlet také o prostředí, ve kterém jejich zdroj – naše tělo – funguje každý den.
Někdy totiž nejsou nejzajímavější věci ty, které vidíme na první pohled.
